Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza provedených autotransfuzí ve FN Motol
Šámalová, Martina ; Linhartová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Žaneta (oponent)
Teoretická část této bakalářské práce zahrnuje informace spojené s autologními odběry, výrobou autologních transfuzních přípravků a jištění jakosti u autotransfuzí, také základní informace o krevních skupinách, které jsou nedílnou součástí transfuzní medicíny. Praktická část je rozčleněna do tří hlavních bodů. První část se podrobněji zabývá problematikou krevních odběrů pro autotransfuzi a vyšetřením spojených s autologní krví. Druhá část obsahuje statistické údaje o autotransfuzích provedených v Oddělení krevní banky ve FN Motol. Zkoumá množství odebraných a expirovaných transfuzních přípravků u pacientů indikovaných k odběru autologní krve z oddělení ortopedie a to u operací: totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu a z oddělení urologie před operacemi prostaty a přeměny pohlaví z mužského na ženské. Třetí část je tvořena kontrolou kvality a jištěním jakosti autologních transfuzních přípravků. Praktická část vychází ze statistických podkladů poskytnutých Oddělením krevní banky ve FN Motol za rok 2011
AB0 inkompatibilita u transplantace kmenových krvetvorných buněk
PECHMANOVÁ, Alena
AB0 inkompatibilita mezi příjemcem a dárcem není překážkou úspěšného provedení transplantace kmenových krvetvorných buněk. Na přihojení štěpu má zásadní vliv shoda v HLA systému, AB0 inkompatibilita však může způsobit řadu komplikací, jako je akutní i pozdní hemolytická reakce, čistá aplazie červené řady, vyšší stupeň GvHD aj. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala vliv AB0 inkompatibility a výšky vstupního titru aglutininů na dobu přihojení erytroidní linie, na dobu úplného přechodu na erytropoezu dárce a na počet podaných erytrocytových transfuzních přípravků. Sledovala jsem 104 pacientů, u kterých byla provedena transplantace kmenových krvetvorných buněk. Pacienty jsem rozdělila do čtyř skupin podle druhu neshody (velká, malá, kombinovaná) nebo shody s dárcem v AB0 systému. U pacientů po transplantaci byla opakovaně vyšetřována krevní skupina metodou sloupcové aglutinace v gelu, která umožňuje odlišit dvojí populaci erytrocytů pocházející z původní krvetvorby příjemce a nově vznikající krvetvorby dárce, pokud se liší v antigenech AB0 nebo RhD. Při hodnocení výsledků jsem zjistila statisticky významné prodloužení doby přihojení erytroidní linie u pacientů s velkou neshodou způsobené destrukcí nově vznikajících prekurzorů erytrocytů dárce protilátkami anti-A, anti-B krvi příjemce. Prodloužení doby úplného přechodu na erytropoezu dárce ani zvýšení spotřeby erytrocytových transfuzních přípravků za toto období nebylo u velké neshody statisticky významné. U sledovaných pacientů jsem neprokázala vliv výšky vstupního titru aglutininů na sledované parametry. Při studiu zahraniční odborné literatury jsem našla nové poznatky, na základě kterých bylo na Transfuzním oddělení po konzultaci s lékaři přistoupeno ke změně AB0 skupiny podávaných plazem pacientům s malou a kombinovanou neshodou v období po přechodu na erytropoezu dárce.
Vyšetření krevních skupin v terénní hematologické laboratoři
ONDRUŠKOVÁ, Eva
Tato práce s názvem "Vyšetření krevních skupin v terénní hematologické laboratoři" se zabývá problematikou krevních skupin.V teoretické části se věnuji historickým aspektům, úloze antigenů a protilátek, významu AB0 systému, Rh faktoru a ostatním krevním skupinovým systémům. Součástí mé bakalářské práce je také popis významu vlastností krevních skupin a to nejen v oblasti transfuzního lékařství ale i v imunogenetice, kde poukazuji na nebezpečí potransfuzních onemocnění a hemolytického onemocnění novorozenců. V závěru teoretické části se zmiňuji o vyšetřovacích metodách, kterými lze ověřit, jakou krevní skupinu má vyšetřovaný pacient.V praktické části jsem pomocí tří různých metod vyšetřovala 75 vzorků krve od různých pacientů, které byly dodány do laboratoře Laboma s.r.o v Českých Budějovicích. Cílem bylo vyšetřit krevní skupiny a porovnat tyto metody mezi sebou z hlediska časové náročnosti, finančních nákladů, náročnosti práce a spolehlivosti. Po srovnání všech výsledků v této práci je patrné, že všechny užité metody jsou vhodné pro správné stanovení krevních skupin a lze je vykonávat v každé laboratoři. Tímto se potvrdila má hypotéza. Při mém zkoumání vyvstaly nové hypotézy, protože jsem se rozhodla srovnat výskyt krevních skupin u žen a mužů, kteří pocházeli z jihočeského regionu. Tato práce by mohla posloužit nejen jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty, ale i jako ucelený materiál pro osoby, které se touto problematikou zabývají.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.